Kojení Růženky

31.10. – Elenka stále mluví o tom, co chce mimi. Např. mimi chce papat, mimi chce pohádku….a Ela se samozřejmě „sveze“ taky, aby v tom mimi nebylo samo 🙂

6.11. – Ela si sedla na gauč, zavinula se do kojícího polštáře a zahlásila, že mimi chce mlíčko (viz.foto) – dokonce se miminku omluvila, že zapomněla přinést zajdu na čištění zoubků. Bylo to přibližně takto: „Promiň, zajdu zapomněla, promiň“ a intonace mi byla nápadně povědomá 🙂

8.11. – Ela výborně skloňuje i časuje, přesto se jí občas povede jazyková perla…např. na výrazu „dám to mámovi“ zatím trvá 🙂

11.11. – Ela hru na maminku piluje k dokonalosti – nejen, že kojí a přebaluje, ale dává mimi i spinkat včetně vyprávění pohádky….tedy pokud mimi nezlobí, to pak přijde Ela s tím, že mimi zlobí, pohádku nece 🙂

13.11. – Ele se povedla další jazyková perla – tentokrát sdělila tatínkovi, že má vousy na ruce 🙂

14.11. – Elenka se rozhodla, že je velká holka, mlíčko schová pro mimi a bude spát ve velké posteli. Takže jsme kromě již vynechaného poledního kojení vynechali i to večerní a Elenku uložili na matraci na zemi v jejím pokojíčku. Vzbudila mě před šestou ráno, když se probudila rozpláclá na koberci v půlce pokojíku 🙂 Vzhledem k tomu, že mlíko se hlásilo o osvobození, byla jsem ráda, že Elu ráno ani nenapadlo, že by mohla mlíčko schovávat pro mimi. Přeci jen bude asi rozumější odstavovat pomalejším tempem 😉

16.11. – „Není mat, aha“ – touto větou Ela okomentovala skutečnost, že jsme si přispaly a venku už není tma 🙂

17.11. – Rodiče vyrazili za zábavou, resp. za gastronomickými zážitky 🙂 a Elenka tak po dlouhé době zůstala doma pod dozorem strejdy Míši. Pravda, měli jsme ji na to zřejmě upozornit dříve než Míša dorazil, přesto jsme nečekali téměř hysterický záchvat 🙁 Poté se Ela nechala umluvit, že můžeme jít, když si s ní Míša bude hrát. Nakonec prý byla moc hodná, vůbec neplakala a když jsme se vrátili domů, tak nám vyprávěla, co všechno s Míšou dělali a že až půjde máma s tátou pryč, tak ona si bude zase s Míšou hrát 🙂 Jediné, co jí prý dělalo starost bylo, že je venku tma a máma musí domů 🙂

18.11. – Ela si oblíbila poslední dobou slova jako: myslím, asi, aha, doufám a chápu. Nutno říci, že je zatím používá velmi často ve vtipných spojeních. Nejlepší je, když jí něco vysvětluju, že v žádném případě nesmí dělat a rozčileně se jí zeptám:“Chápeš to?!“ a Ela s vážnou tváří odpoví: „Chápu“ a důležitě při tom pokyvuje hlavou. Myslím, že jednu věc opravdu pochopila skvěle a to, že mě tím tak odzbrojí, že přednáška skončí 🙂