Včera jsem byla na sonu ledvin. Nejsem hypochondr jako máma, ale Vinohradskou nemocnici už mám v malíku 🙂 Neměla jsem totiž čas a náladu sem psát o všech návštěvách po doktorech, takže to teď vezmu stručně a vše najednou.

21.ledna jsem byla na chirurgii, protože si máma všimla, že mi zarůstají nehty na palečcích u nohou. Nejdřív to řekla mé paní doktorce a ta nám napsala doporučení na chirurgii. To byla moje první cesta do Vinohradské nemocnice, když pominu tu cestu den předem, kdy si to máma zkoušela nanečisto, aby věděla, jak nám to dlouho trvá. Na chirurgii byla moc milá sestřička a mladý pan doktor, docela sympaťák. Nejvíc na mě zapůsobil tím, že mi vůbec nic nedělal, jen se mi podíval na nožičky, řekl, že to není nic vážného a že mi to má maminka masírovat, aby mi kůžička okolo změkla a aby mi nehtík přerůstal přes kůži. Také mě pochválili, jak jsem krásné a hodné miminko, takže jsem byla spokojená a nebrečela jsem ani v čekárně při oblékání. Přesto jsem ráda, že už tam na žádnou kontrolu nemusíme a máme přijít, jen kdyby mi to zarudlo.

Přesně za týden 28.ledna jsem jela do Vinohrad znovu, tentokrát na oční. Mám problémy v podstatě od narození a žádné kapičky mi nezabraly, takže nakonec paní doktorka napsala mamince doporučení. Na očním byla taky milá sestřička a pan doktor vcelku taky. Sice je to takový starší pán a nijak mě nechválil, ale docela ušel. Nakapal mi do očí nějaké žluté barvivo, takže jsem vypadala jak mimozemšťan…..to mi ještě nevadilo. Dokonce jsem projevila velkou dávku trpělivosti, když mi máma držela hlavu rovně a všichni čekali, jestli mi to odteče nosem. Bohužel neodteklo 🙁 Pak mi pan doktor zatlačil na kořen nosu, až mi vytryskly slzy (pěkně žluté) a to už jsem mu od plic řekla, co si o tom myslím! A tu takzvanou masáž slzných kanálků mi teď dělá máma před každým kojením, jakoby nestačilo, že mě prudí kapkami do očí…….asi si myslí, že když mi pak dá gáblík, že na to zapomenu. Ještě, že aspoň tatínek je na mě hodný a netrápí mě tím, i když mu to máma ukazovala a snažila se ho přesvědčit, že má být stejný protiva jako ona.

No a jak už jsem psala na začátku, včera jsem byla na Vinohradech potřetí, tentokrát na sonu ledvin. Zase tu byl starší pan doktor, ale docela milý. Jen se mi moc nelíbilo ležet na bříšku na té jejich podložce, ale byly jsme s mámou v cukuletu venku, vše je v pořádku a už tam znovu nepůjdeme, tak jsem spokojená.

Psaní už mě unavilo, tak si půjdu hodit šlofíčka na gauč 😉 Mějte se všichni krásně a zase někdy pa.

P.S.: Dneska odpoledne jdu do poradny, tak vám pak napíšu, jak jsem vyrostla.