29.1. – Robinkova první kaše – Robísek dostal poprvé kaši a protože jsem nedávala moc pozor, tak rovnou s lepkem (nj Humama má strašně mrňavá písmenka)….aspoň vím, že lepek tráví bez problémů 😉 Každopádně mu móóóc chutnala, zatím nejvíc ze všech jídel…otevíral pusinku tak, že připomínal hladové ptáčátko 🙂 A důrazně (hlavně hlasitě) protestoval, když kaše došla.

31.1. – Elenka vybaluje balíček a ptá se: „Čí je to svetr?“

Já: To je pro tebe.

E: Vždyť je malý?!

Já: Není. To je takové bolérko.

E: A bolí to???

Cestou ze školky proběhl s Elou rozhovor na téma vaření jahodového pudinku, zde je výňatek Elenčina proslovu:„…ochutnám jahody, jestli nejsou zkažený…pak ochutnám piškoty, jestli nejsou zkažený a pak bude konec ochutnávání!“

Robinek se rozjel…k „ma-ma-ma“ z minulého týdne přidal „ba-ba-ba“ a je k nezastavení 🙂

2.2. – Elenčiny zemědělské neznalosti aneb rozhovor tatínka s Elou:

M: Elenko, víš, z jakého zvířátka je vepřové maso?

E: Oslík??

3.2. – Opravdu si občas nejsem jistá, kdo koho vlastně vychovává nebo opatrovává. Když jsem odjížděla na nákup, Ela mě vyprovodila slovy: „Hlavně nic nezapomeň!“…je vidět, že už mě má prokouknutou 🙂

Elenka vůbec ráda vychovává. Dnes například převychovávala Krtečka 🙂 Dívala se na díl o Sněhulákovi a povídá: „Krtečku, sníh se nepapá. Ani omylem!“

Ten den neušel výchovné pozornosti Elenky ani tatínek. Odcházel na balkon a Ela pronesla s vážnou tváří: „Tati, nemůžeš kouřit!“

M: Proč?

E: Protože to není zdravý.

 

S troškou nadsázky lze říci, že náš geniální syn řekl první větu: „Ba-ba pa-pá“ 😀

4.2. – Mirek se zeptal Elenky: „Eli, co jste dělali celý den?“

E: Mávali rukama a pouštěli si rádio.

…fakt nechápu, kam na ty výmysly Ela chodí…na druhou stranu mám občas chuť odpovědět něco podobného na tuto otázku, která se dá vykládat dvěma způsoby 🙂

7.2. – Opět jedna z diskuzí s Elou:

E: Já chci bonbónek.

O: Nedám ti teď bonbónek. Jestli máš hlad, udělám ti svačinu.

E: Já mám hlad. A na hlad mi nejvíce pomáhá bonbónek.

 

A už to začíná! Robin se pustil Ele do Lega a hned byl oheň na střeše 🙂 Nakonec jsme se s Elou domluvily, že mu půjčí pár kostiček, které nepotřebuje a zavládla spokojenost na obou (vlastně třech :-)) stranách.

9.2. -Ač jsem se snažila Elu trošku ztišit, dělala pořád kravál a budila tím Mirka. Ujely mi nervy a řekla jsem jí: „Seš pro mě protivná kačena!“ Netřeba říkat, že už ve chvíli, kdy slova opouštěla mou pusu, bych si nejradši nafackovala. Když se Elenka na mě uplakaně podívala a řekla: „Nejsem kačena“ se ve mně vše sevřelo, jaké jsem jí způsobila trauma. Elenka dodala: „Jsem autíčko!“

Dala jsem Elence novou pastu na zuby a vznikl z toho tento rozhovor:

E: Ta je pálivá.

M: Ne, ta je stejná jako jsi měla před tím, jen v jiném balení.

E: Ta je velká (před tím měla cestovní balení – pozn. autora)…ta je pro pálivý děti!

Elenka ten večer měla zřejmě k večeři vtipnou kaši, protože během koupání Robinka se odehrál ještě tento rozhovor:

E (ukazuje kamsi nad pračku): Vidíš tamtu borovici?

O: Nevidím.

E: Borovici s borůvkama.

O: Na borovici rostou borůvky?? Kdes‘ to viděla?

E (suverénně): V lese! A rostou na ní jahody, jablíčka…džusy.

…možná jsem se měla Ely zeptat, zda by to fungovalo i jinde než v lese…že bychom si pořídili borovici na balkon a sklízeli dle chuti 🙂

10.7. – Elenka sledovala, jak uklízím umyté nádobí a zamračeně se mě zeptala: „Proč tam dáváš ty lžičky?“ (do hrnku, kam uklízím plastové lžičky pro děti – pozn.autora)

O: Protože uklízím nádobí.

E: Já tam rozhodně nechci jeho (rozuměj Robinkovy) lžičky! Mně tam pak překážej!

Je vidět, že se nevyplácí vyjít Elence vstříc. Kdybych jí vždy prostě podala jednu lžičku, místo abych před ní postavila hrnek, aby si mohla sama vybrat, ušetřila bych si takové řeči 😉

Na závěr pár Robinkových dovedností:

Robinek se již umí docela hezky zabavit sám, zvláště lovem cizích věcí 🙂 (jo tenkrát jsem ještě nevěděla, jak lov dovede k dokonalosti – pozn. autora)

Začíná se vzpírat na rukách (natažených) a občas přizvedne břicho…vypadá to, že trénuje svaly na lezení po čtyřech 🙂

Také, když se ho zeptám, zda mi půjčí ručičku, v které drží hračku, přendá si hračku do druhé ruky. Při oblékání se to dost hodí 😉