Já sama 😉

Elenka začala zlobit s jídlem. Říkala jsem si, že je to možná ještě následek virózy, kterou tento týden prodělala, jen mi bylo podezřelé, proč během celé přípravy jídla poskakuje u zábrany a mele dokola „mňam, mňam“ a pak sní dvě lžičky a odstrkuje mi ruku a víc už nechce. Jediné, co jedla bez problémů byla dopolední svačina -banán s jablkem na kousky, kterými se krmí sama.

Trvalo mi to dva dny než jsem se dovtípila, co po mě Ela chce. Dvě lžičky bylo maximum krmení, které je schopná tolerovat, protože chce jíst SAMA! Bohužel se mi ji nepodařilo přesvědčit, že jogurt se rukama prostě jíst nedá a že ani u oběda to není nejpraktičtější způsob konzumace. Dala jsem jí svou lžičku a protože se s ní sice umí zdatně v jídle přehrabovat, sem tam i něco nabrat, ale do pusy se nedostane nic, chtěla jsem jí trošku pomoct ručičku vést. Nevěřili byste, jak jsem ji tím rozlítila 🙂

Výsledek veškeré snahy vidíte na fotce. Elenka musí mít svou nádobu s jídlem a lžičku, aby se mohla spokojeně přehrabovat a z další se nechá krmit 😉 Doufejme, že se začne aspoň snažit něco si dát do pusy a nejen tvořit umělecká dílka po pulítku 🙂

Další novinkou je, že Elenka se snaží sama tančit. Odmalička má ráda, když s ní někdo tancuje po pokoji a může se smíchem potrhat, když sleduje mě, jak tancuju (to se jí nelze ovšem divit, jsem ráda, že z toho nepláče :-)). Teď nově hopsá na znělku seriálu Přátelé 🙂 Někdy jí budeme muset pustit Dr. House, jestli je stále ještě úvodní znělkou fascinována tak jako dřív, i když se na ni nedá zrovna moc tančit 🙂