12.11. – Robinek si poprvé zvládl pohrát na bříšku. Podařilo se mu trošku si uvolnit jednu ručičku a šťouchat s ní do šustící knížky a moc se mu to líbilo :-). Vzhledem k tomu, že už se otáčí asi tři týdny na bříško přes levý bok a přes pravý stále nic, rozhodla jsem se ho drobet namotivovat. Když jsme mu s Elenkou mávaly hračkou před čumákem, pardon, před nosem (zkušenosti s výcvikem psů mají i stinné stránky…ostatně doposud když volám na Elu, ať běží ke mně, bezmyšlenkovitě se přitom plácám do stehna :-)), culil se na nás od ucha k uchu a i se hezky natáčel a skoro se mu povedlo i otočit….jen ho to přestalo bavit a raději se začetl do knihy, kterou měl poblíž 🙂

Elenka též dělá pokroky…ano, ta úžasná holčička, co umí skoro vše 🙂 má ještě skrytý potenciál 😉 a (3x zaklepáno na dřevo) začíná si více hrát sama. Poslední dobou propadla puzzle a troufá si na stále větší výzvy. Do rámečku (rozuměj podklad s ohraničením na kterém jsou obrysy dílků) skládá puzzle téměř bez zaváhání a dá sama i 40 dílků. Nejnovější výzvou je puzzle 42 dílků bez rámečku a navíc bez klasických rohů (to se asi nedá popsat) a i s tím už potřebuje pomoci minimálně.

A pak se hodně zabaví s Lucinkou. S tou totiž podniká vše včetně cest do Ikey (tam Ela nakupuje všechno – škrabku, plenky a to, že tam pleny neprodávají nevystvětlujte mně :-)), do Benešova nebo prostě jen na Floru do hračkářství. Dnes jsem se tedy cesty na Floru musela účastnit též, takže jsem seděla na židli, Ela na další hned za mnou, hlásila jsem jí stanice metra a do zblbnutí opakovala:“Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští stanice…“ a Ela byla náramně spokojená.

Jestli platí to, že děti s velkou fantazií jsou inteligentní, tak máme doma génia 🙂 Ela spřádá vlastní příběhy o tom, co podnikala s Lucinkou. Dá se to rozdělit asi na dvě kategorie:

1) vezme pár zmámých míst, věcí, osob a vymyslí si příběh – např. Jela jsem s Pájou (rozuměj tetou) nakupovat papírové plenky do Štěrboloh (překlad snad není třeba :-)), protože já je potřebovala pro Lucinku a Pája pro Leu a Tobíka.

2) v podstatě odvypráví, co někdo jiný zažil a vyprávěl jí. Má v oblibě zejména historky z doby, kdy ona byla malá nebo když jsme ji ještě neměli. Jenže si příběh přivlastní, takže např. to, co jsem zažila já s Elou odvypráví tak, že to zažila ona s Lucinkou.

3) v podstatě shodné s bodem dvě, jen se jedná o situace jichž byla svědkem – nejčastější záměna osob je já = Elenka, Robin = Lucinka. Např. Lucinku musí dávat vždy do lehátka po kojení, protože se jí jinak otočí na bříško a blinká 🙂 Samozřejmě také kojí, přebaluje, pere plenky a co já vím, co ještě….když nad tím tak přemýšlím, tak ji poslední dobou „hra na maminku“ vcelku baví. Vaří, uklízí a sekýruje 😀

Šel pan doktor do lékárny – nevím, co jsem měla večer za ujetý nápad, ale naučila jsem Elu tuto říkanku včetně pochodování prsty po obličeji, ťukání na čelo atd…..a už mi leze na nervy, kolikrát to po mně Ela chtěla!!! Tedy, dědo Miloši, za to, že jsi mě to kdysi naučil, budeš náležitě potrestán 😉

13.11. – Dýně  – Mirek se táhl přes půl Prahy s obří dýní, aby udělal Elence radost. K jeho pochopitelné nelibosti, Elenka o společné vyřezávání, zájem příliš neprojevila. Trošku si to u něj vylepšila, když nadšeně přijala finální produkt – svítící obličej Jacka 🙂

14.11. – Robinek se naučil, že když leží na bříšku a už nemá sílu mít hlavu nahoře, může ležet s obličejem na stranu a neřvat 🙂 Dnes to dokonce zdokonalil o spokojené brebentění.

15.11. – Poradna – Robinek absolvoval třetí dávku Hexavakcíny a Prevenaru 13. Dostal pochvalu za přetáčení na bříško, já za látkování :-)….zkrátka spokojenost na všech stranách 🙂 Chlapeček nám opět drobet vyrostl, takže současná míra a váha: 70 cm a 7810 g.

16.11. – Ela hrdá nositelka svého příjmení 🙂 Dnes při kontrole docházky ve školce, paní učitelka omylem řekla Elenka Pernicová a Ela se hbitě ozvala, že tak se jmenuje maminka, ona je přece Hajdová. Vypadá to, že se holčička neztratí 😉

Robinek je na bříšku jako doma 🙂 Dnes jsem ho viděla, jak ležel na bříšku, v levé ručičce držel chrastítko a pravou rukou na něm otáčel kuličkou.

17.11. – Motýlci – Elenka chtěla ráno po tatínkovi, aby jí pustil na počítači pohádku…ty motýlky. Naštěstí se tatínek dovtípil a pustil jí Včelí medvídky….no co no, motýlci mají křídla, medvídci ne, takže Elenčinu logiku chápu 😉

18.11. – Robísek dnes poprvé usnul na bříšku a já jsem z toho byla tak nervózní, že jsem mu za gumu od tepláčkou šoupla monitor dechu…ještě, že máme Respisense 🙂

Hrajeme s Elenkou první „figurkovou“ hru a to Člověče, nezlob se (tedy spíš Krtečku, nezlob se :-))…Elenka nezapřela, čí je dcera a snažila se vyhrát…dokonce jsem ji načapala, jak se snaží na kostce nastavit potřebný obrázek :-). Vzhledem k tomu, že ještě neví, že když si obrázek nastaví před tím, než kostkou hodí, naopak tím snižuje pravděpodobnost, že se na něm kostka zastaví…přišel mi její pokus o podvod spíše úsměvný.

Robinkovy pokroky na konci 5. měsíce:

Robi se stále přetáčí na bříško jen přes levý bok, ale k přetočení přes pravý mu opravdu moc nechybí. Na bříšku to zvládá s přehledem (viz.16.11.), takže jediné, co zatím moc nezvládáme, jsou noci. Stále se budí minimálně 2x za noc 🙁