19.11. – Elenka má za sebou puzzle víkend 🙂 – jsme od soboty u babičky a Elenka se tu tak položila do puzzle, že jsme o ní téměř nevěděli. Vypadá to, že nadšení z nových skládanek od tety Ivy jen tak nevyprchá…já jsem nadšená též…hlavně z toho, jak se Ela krásně zabaví 🙂

21.11. – Robinek se dnes a to přímo před mýma očima poprvé přetočil zpět z bříška na záda a to přes pravý bok. Vzhledem k tomu, že když jsem za ním přišla, tak byl přetočený na bříšku, musel to zvládnout též přes pravý bok a to jsem nějak prošvihla 🙂

Elenka prohlížela oblečky Lucinky, studovala cedulky a hlásila:“ To je pro miminka. Pere se to na třicítku…na dvacítku…na osmnáctku“ Vypadá to, že Lucinčiny oblečky jsou opravdu z citlivých materiálů 😀 A Elenka byla na mě tak hodná, že když rozvěsila oblečky po mé židli, upozornila mě, ať se neopírám, že bych měla mokrá záda 🙂

22.11. – Procházkový rituál – u babičky se musíme během procházky vždy zastavit v budce, aby si Elenka mohla „zavolat“…většinou tatínkovi. Také při naší obkružní jízdě nesmíme zapomenout nakrmit místní komunitu kačenek a kačerů 🙂

23.11. – Robinkovi se opakovaně podařilo dopravit dudlík (na šňůrce) do pusinky….chlapeček začíná být téměř soběstačný 🙂

24.11. – Zoubky – povídám Elence: „Chtěla bych mít takové krásné bílé zoubky jako máš ty. „Ela byla s odpovědí rychle hotová a povídá: „Tak si je nech narost…(znejistěla)…narůst.“ …… super už se opravila sama 😉

25.11. – Z legrace jsem dělala, že chci sníst Elence maso a ona mi odměřeně řekla: „Všímej si svého talíře!„…no jo, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá 🙂

26.11. – Byly jsme s Elenkou na hřišti hned vedle „psí louky“. Dívala jsem se přes plůtek na psy, jak si tam hrají a toužebně jsem řekla: „Já bych chtěla pejska.“ Ela mě zpražila: „Z pejska padaj chlupy a je línej“ ….hm, asi jí měl tatínek vysvětlit, co to znamená, když se řekne, že línaj 🙂

27.11. – Robísek se začíná uspávat „mručením“ stejně jako kdysi Ela

4.12. – Mikulášská ve školce – ač jsme vůbec Elenku nestrašili a byla v pohodě a údajně se těšila na Mikuláše, těšení ji přešlo v okamžiku, kdy měla vejít do místnosti osvětlené jen svíčkami, kde na ni čekal Mikuláš s Andělem a …ano čertem. Čertík to byl neškodný, dokonce se otočil obličejem do rohu, ale Elenka obličej z tatínkova ramena nezvedla a křičela, jak když ji vraždíme. Rozpačitě jsem převzala sáček dobrot pro Elenku a šli jsme.

Aspoň, že si užila Elenka tvoření s rodiči 🙂 Vyráběli jsme ozdobnou skleničku, náhrdelník z těstovin a sněhuláka z barevných papírů – zde se můžete podívat na naše snažení ;-).

5.12. – Elenka se dívala na adventní kalendáře od dědy Miloše, které jsme postavily na skříňky a opřely o zeď, a radostně volala: „Nespadl nám ani jeden kalendář!“ Než jsem ji stihla pochválit za správné použití „ani jeden“, Elenka dodala: „Ani dva“ …hm, zřejmě jí to budu muset ještě dovysvětlit 🙂

7.12. – Mirek zpíval „Nesem vám noviny“ a ptal se Elenky: „Kdo to, Elenko, zpívá líp? Máma nebo táta?“ Elenka odpověděla šalamounsky: „Ela“ 🙂

Robinek se osmělil a snažil se dotknout kluka v zrcadle … a byl velmi překvapený, že ho nemůže chytit za ruku 🙂